Už v lednu začíná ministerstvo vnitra kontrolovat, zda jsou weby institucí státní správy a samosprávy přístupné i pro osoby se zdravotním postižením. S novinkou přišel nový zákon o přístupnosti internetových stránek č. 99/2019 Sb.

Na znevýhodněné skupiny pamatuje český zákon o přístupnosti, který státním a samosprávným institucím ukládá povinnost mít webové stránky přístupné. Tato povinnost sice platí už více než deset let, nový zákon ale poprvé stanovuje kontroly z ministerstva vnitra, které začnou v lednu příštího roku. O tom, jak budou kontroly probíhat, zatím ministerstvo neinformovalo. Předpis také přišel s aktualizací pravidel přístupnosti, které více odpovídají moderním webům, a nově vyžaduje přístupnost i u mobilních aplikací a dalších typů obsahu (mimo jiné zahrnuje dokumenty v PDF a DOC formátu nebo audiovizuální záznamy).

Jak postupovat, pokud chcete přístupný web?

Nejlepším řešením je samozřejmě myslet na přístupnost už při samotném vývoji webu. Pokud ale instituce nechce realizovat nové internetové stránky od základů, má možnost obrátit se na odborníky, kteří se přístupnosti věnují a mohou web otestovat. Řada z nich dokonce nabízí základní posouzení webu zdarma. „Většinu zásadních chyb jsme schopní odhalit na první pohled a dokážeme zákazníkovi říct, které oblasti bude potřeba změnit,“ vysvětluje přední český expert na přístupnost a auditor Radek Pavlíček.

Na základě první zpětné vazby se instituce může rozhodnout, zda podstoupí audit přístupnosti webu. Během něj auditoři web důkladně otestují a sepíšou doporučení, co konkrétně a jak na webu změnit. „Většinou testujeme základní scénáře, které se na webu odehrávají. V případě testování e-shopu to může být orientace v nabídce, vložení zboží do košíku a odeslání objednávky,“ vysvětluje auditor přístupnosti Roman Kabelka, který ve spolupráci s Pavlíčkem audity přístupnosti provádí ve firmě Master Internet.

Výsledná zpráva auditu přístupnosti pak slouží jako návod pro vývojáře webu, který změny zakomponuje. Kromě úpravy samotné kostry webu je ale nutné myslet i na následné úpravy obsahu. Právě v případě institucí samosprávy bývá obsah webu editován velkým počtem lidí, které je nutné proškolit, aby obsah vkládali v souladu s pravidly přístupnosti. „Stačí vložit audiovizuální záznam bez titulků nebo naskenovat dokument z úřední desky a handicapovaní mohou mít problém dané informace získat,“ ukazuje Kabelka, v čem se mohou skrývat nástrahy.

Jak jsou na tom weby samosprávy?

Podle odborníka na přístupnost Romana Kabelky se nedají weby státní správy a samosprávy hodnotit jednotně. „Větší instituce mají samozřejmě vyšší rozpočty na web a častěji tak přístupnosti dokážou vyjít vstříc. Weby menších obcí naopak často spravují místní nadšenci, kteří ne vždy o přístupnosti ví,“ říká. Weby institucí také často běží na specializovaných redakčních systémech pro veřejnou správu, které mají přístupnost na dobré úrovni. Obsah do něj ale úřady opět vkládají samy, navíc si mohou systém nechat upravit na míru nebo používají starší verze, což výslednou přístupnost ovlivňuje.