Jsou skvělými odborníky a zprostředkovávají srozumitelnou formou nové objevy. Čestné medaile Akademie věd ČR získali čtyři výrazní vědci, kteří se zabývají půdní biologií a zdravím včel, časovou regulací u savců, ochranou sýčků ve střední Evropě i přeměnou energie v buňce.

Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách obdržel doyen české vědy v oblasti biochemie a fyziologie Zdeněk Drahota. Pracuje ve Fyziologickém ústavu v Krči a podstatně přispěl k rozvoji studia metabolismu živočichů se zaměřením na procesy přeměny energie v buňce. Jeho výzkum základních mechanizmů energetické funkce mitochondrií si získal vysoký respekt mezinárodní biochemické komunity a vytvořil základ pro rozvoj studia savčí bioenergetiky.
Poznání struktury, funkce a biogeneze mitochondrií se postupně stalo jedním z hlavních a velmi úspěšných výzkumných směrů ústavu. Vedlo k založení řady nových laboratoří, které dnes na špičkové úrovni dále rozvíjejí mitochondriální problematiku od molekulární struktury až po translační aspekty zaměřené na poznání metabolických poruch.

Popularizátoři vědy

Také další oceněná Alena Sumová je z Fyziologického ústavu, kde vede laboratoř neurohumorálních regulací. Stejně jako dalším třem laureátům i jí patří Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy.

Alena Sumová se zaměřuje se na studium biologických hodin a časového systému u savců včetně člověka, které ovlivňují jak fyzické, tak duševní schopnosti a vůbec celkové nastavení organismu.

Hlavním cílem studia Aleny Sumové a její skupiny je proto poznání dopadu narušení časové regulace na zdraví člověka během časného vývoje, v dospělosti a ve stáří. Vědkyně toto téma často otevírá v médiích, ať už v podobě rozhovorů nebo komentářů v televizi či rozhlase. Působí také pedagogicky, v seminářích na vysokých školách i v pořadech pro střední školy.

Stejné ocenění získal i vědecký pracovník brněnského Ústavu biologie obratlovců Martin Šálek, který se zaměřuje na široké spektrum témat. Je mezi nimi ochrana sýčků ve střední Evropě, podpora biodiverzity v zemědělské krajině, alternativní management ekosystémů a ochrana přírody, šíření invazivních druhů nebo záchrana losa evropského v ČR a mapování výskytu sov.
Intenzivně je pak propaguje v médiích, například o návratu velkých kopytníků do rezervace v Milovicích informovala řada tuzemských i zahraničních médií včetně New York Times či BBC. Tomuto projektu se věnoval i časopis Science.

Také Václav Krištůfek z Biologického centra AV ČR vždy usiluje o popularizaci vědy.  V akademickém výzkumu působí již od konce 70. let, podílel se na založení a rozvoji Laboratoře půdní biologie v ČSAV a následně samostatného Ústavu půdní biologie, kde je vědeckým pracovníkem. Zabývá se taxonomií, biologii a ekologií půdních mikroorganismů, v posledních letech zkoumá mikrobiologické aspekty zdraví včel.

Václav Krištůfek se podílí na prezentacích v rámci Týdne vědy a techniky, pracuje s vysokoškolskými a středoškolskými studenty, organizuje výstavy s tematikou ochrany půdy. Je jedním ze zakladatelů Experimentální a výukové včelnice v areálu Biologického centra a podílí se na popularizaci včelařského oboru.